|
|
The German Speaking Inhabitants in the Czechoslovak Republic 1918-1939. The Critical Years 1918, 1938/1939
VITÍK, Jan
V práci bude věnován prostor problemtaice německy mluvícího obyvatelstva na území Československa v letech 1918 {--} 1939. Práce bude rozdělena do šesti kapitol, přičemž v prvních třech kapitolách budou vybrány a popsány nejdůležitější historické události v oblasti česko {--} německých vztahů od roku 1848 až do roku 1939. V následujících třech kapitolách budou analyzovány články z německy psaných novin, zachycují tří významné události, které nejvýrazněji ovlivnily česko {--} německé vztahy.
|
|
| |
|
| |
|
|
Státoprávní změny v ČSR v letech 1938-1939
Hofman, Lukáš ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Shrnutí Tato práce se zabývá právními aspekty změn v ČSR v letech 1938 až 1939. Dává nejprve stručný přehled historického pozadí a vztahů, jež se utvářely po dobu existence první republiky. Dále se zabývá zejména ústavním vývojem v průběhu tzv. mnichovské krize, tj. popisuje uvažované plány na přebudování Československa, jakož i přijatá opatření a samu mnichovskou dohodu, jež vedla k okleštění státu a likvidaci jeho politické i hospodářské neodvislosti. Kromě toho se práce zabývá vývojem pomnichovské druhé republiky, a to z hlediska vnitřního i mezinárodního. V oblasti vnitřních změn poukazuje na vznik autonomních celků, volbu prezidenta Háchy, přijetí zmocňovacího zákona a voleb do sněmů. Pro dokreslení situace jsou vybrány rovněž některé otázky upravené na zákonné úrovni, jež prokazují odklon od humanistických principů a demokracie. Část mezinárodní popisuje územní ztráty ve prospěch sousedních zemí, snahu o získání garancí hranic a uvádí hlavní formy nucené spolupráce s Německem. Závěr práce je věnován rozpadu státu, tj. vyhlášení samostatnosti Slovenska a invaze do českých zemí a na Karpatskou Ukrajinu.
|
|
|
Mnichovský komplex a národní identita v českém samizdatu a tamizdatu
Kyselý, Milan ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Cílem této práce je odpovědět, proč je pro samizdatové a tamizdatové autory mnichovský komplex natolik zásadním problémem, nakolik mu přisuzují vliv na morální úpadek národa, do jaké míry se podle nich podílel na neschopnosti zabránit komunistickému puči v roce 1948, respektive selhání pražského jara, stejně jako na pasivní rezistenci během následné okupace. Ve své práci se tak snažím o historicko-kritický rozbor problému mnichovského komplexu v politickém myšlení disentu, respektive demokratického exilu. Metodologicky vycházím z výkladu historie politického myšlení Aloysiuse P. Martiniche a zároveň z koncepce symbolického centra Miloše Havelky. V úvodních částech práce se věnuji Mnichovské dohodě v historickém kontextu a interpretaci událostí vedoucích k Mnichovu v komunistické historiografii padesátých a šedesátých let, jež mají posloužit především k lepší orientaci v interpretačních přístupech jednotlivých autorů. Hlavní těžiště práce leží v rozboru publikací vybraných autorů zabývajících se mnichovskými událostmi. Jejich závěry zároveň konfrontuji s výkladem mnichovského komplexu od Jana Tesaře, jehož práci lze označit za vyvrcholení samizdatové diskuze na toto téma. Z rozborů je zřejmé, že nelze mluvit o jednotném definování nebo chápání mnichovského komplexu. Nejčastěji však bývá spojován s...
|
|
|
Stavitelé a obránci dělostřeleckých tvrzí československého opevnění 1935 - 1938
Kužel, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Stále živá otázka možností obrany Československa v září roku 1938 nenechává spát mnoha badatelům i po více než sedmdesáti letech od podepsání potupného mnichovského diktátu. Nejmohutnějšími prvky pevnostního systému, dosud největší stavby na našem území, byly takzvané dělostřelecké tvrze zahrnující rozsáhlé podzemní prostory, spojující povrchové pevnosti projektované pro nejvyspělejší technické mechanismy meziválečného období. Kapitoly bakalářské práce se snaží otevřít nové pohledy na důvody výstavby opevnění v našich zeměpisných šířkách, exponovat stavby dělostřeleckých tvrzí v kontextu prvorepublikové fortifikace, přiblížit vynikající organizovanost složek zajišťujících jejich výstavbu a zdůraznit vynikající výběr vojáků zvláštních útvarů hraničářských pluků, který se projevoval nejen během příprav tvrzí na obranu, ale i po rozpuštění těchto útvarů. Klíčová slova Československo 1938, Mnichovská dohoda, opevnění, dělostřelecká tvrz
|
|
|
German-Czech Relations in the 1930s in Krupka
Pospíšilová, Lenka ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Tato diplomová práce je věnována německo-českým vztahům v Krupce ve 30. letech 20. století. Teoretická část poskytuje informace o situaci v Československu a Sudetech ve 30. letech minulého století a informace o historii města Krupka vycházející z rešerší krupské kroniky. Praktická část je věnována problematice německo-českých vztahů v Krupce, které jsou mapovány prostřednictvím dotazníkového šetření a interview, do nichž byli zapojeni pamětníci. Závěr přináší zhodnocení rozdílů v postavení Čechů a Němců v Krupce ve 30. letech 20. století.
|
|
|
Reflexe mnichovské dohody v ilegálním protinacistickém časopise V boj
Budská, Eva ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reflexí mnichovské dohody v časopise V boj. Tento časopis byl ilegálně vydáván v protektorátu Čechy a Morava od května roku 1939 do jara roku 1941, přičemž se řadil do tzv. "benešovského křídla" domácího odboje. Práce zobrazuje bezprostřední dobové interpretace mnichovské dohody nejen českých, nýbrž také zahraničních autorů. Prostřednictvím obsahové analýzy jsou zkoumány konkrétní paradigmata, která se obvykle s mnichovskou dohodou spojují. První paradigma reflektuje mnichovskou dohodu jako zradu západních mocností vůči ČSR. Druhým myšlenkovým vzorcem je otázka odpovědnosti Beneše za mnichovské události. Třetí paradigma považuje Mnichov za selhání československé demokracie. V boj umožňuje nahlédnout především do tzv. občanské skupiny, nicméně čtenáře seznamuje také s výtisky, které byly vydávány vojenskou odbojovou organizací: Obrana národa. Práce navazuje na poznatky ze studia obsahu V boje, jež představila reedice časopisu vydaná Růženou Hlušičkovou a kolektivem.
|
|
|
Konec víry ve světla hořící v Anglii: Proměna pozice Británie na české mentální mapě v roce 1938
Kudrnová, Johana ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Západní zahraničně politická orientace první československé republiky se odvíjela od dlouhodobé snahy vymanit se z německého mocenského orbitalu a od okolností jejího vzniku v roce 1918. Obecně přijímaný narativ o přátelství Francie a Británie vyústil po podepsání Mnichovské dohody 30. září 1938 v hluboký mentální otřes, v jehož důsledku došlo k novému přeorientování českých zemí na Východ. Cílem této diplomové práce je postihnout tento náhlý obrat prostřednictvím zachycení proměny obrazu Británie jako jednoho z nejdůležitějších meziválečných spojenců v inkriminovaném roce zlomu. Diskurzivní analytická metoda je aplikována na vybrané články tří periodik jako zástupců tří meziválečných ideologických proudů. Jedná se o Lidové noviny, konstruující obraz ovlivněný zahraničně-politickou orientací Hradu, Venkov jako tiskovou tribunu nejsilnější meziválečné politické strany a Rudé právo jako producenta obrazu nekonformního.
|
|
|
Cesta k Pražské smlouvě
Mentlík, Petr ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá okolnostmi, za nichž byla na počátku 70. let 20. století vyjednávána a uzavřena Smlouva o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo označovaná jako Pražská smlouva. Těžiště práce představuje kapitola Cesta k Pražské smlouvě, která obsahuje jednak analýzu vyjednávání o textu Pražské smlouvy, při němž byla největší překážkou neshoda o povaze neplatnosti Mnichovské dohody, ale i otázky kolem závaznosti některých ustanovení smlouvy pro Západní Berlín, a dále se pak věnuje vlastnímu podpisu smlouvy v Praze v prosinci 1973 a konečně i procesu ratifikace smlouvy v obou státech. Rozbor procesu ratifikace spočívajícího zejména v projednávání smlouvy v zákonodárných sborech obou států je založen především na primárních pramenech, tedy parlamentních tiscích a stenoprotokolech. Komplikované bylo projednávání zejména ve Spolkové republice, kdy proti smlouvě vystupovali poslanci opoziční CDU/CSU ve Spolkovém sněmu a Spolková rada se dokonce dvakrát vyslovila proti schválení smlouvy. Ve Federálním shromáždění ČSSR byla smlouva schválena jednohlasně, nicméně vystoupení jednotlivých poslanců bylo využito především k proklamaci vlastního výkladu některých ustanovení smlouvy. Lze konstatovat, že uzavření Pražské smlouvy byl...
|
host ::
RSS.